Plné znění zprávy

Jak to vypadá, když Arméni volí do parlamentu? 2.4.2017  ČRo Plus  str. 03  17:10 Den podle… Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Posloucháte Český rozhlas Plus pořad Den podle. V Arménii se dnes volí nový parlament. Průlomové je to proto, že jde o první volby od změny politického systému, z prezidentského na parlamentní. Tedy některé pravomoci hlavy státu přejal, nebo přejme zákonodárný sbor. Volby sledují i čeští zákonodárci včetně poslankyně KSČM Zuzky Bebarové-Rujbrové . Dobrý den. Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- Příjemný podvečer. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Ve které části Arménie teď jste? Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- No to vám přesně neřeknu, ale předpokládám, že je to asi sto třicet kilometrů na jihovýchod od Jerevanu v horách, městečku, jehož název neumím vyslovit. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak zatím probíhá to hlasování v té vesničce, kde jste? Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- Je to velmi zajímavé, nejenom přímo v místě, v kterém v současné době monitorujeme, ale obešli jsme během dne, respektive objeli více obcí, zejména vesnic v horách, a všude je o volby velký zájem. /Nemýlím-li se/ ve všech volebních místnostech stojí fronty voličů před volebními místnostmi a předpokládám, že bude poměrně vysoká účast. Nevím, jestli to máme přičítat tomu, že podle předpovědí prognostiků jsou poměrně vyrovnané síly mezi vládnoucí republikánskou stranou a nejsilnější opoziční stranou, anebo právě změně volebního systému, ale skutečností je, že tedy volby probíhají klidně a s velkým zájmem lidí. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Kdy by měly být vyhlášeny výsledky voleb? Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- No, předpokládám, že až zítra. To záleží na arménských státních orgánech, /OBSS/ nemůže před vydáním závěrečné zprávy k výsledkům blíže vyjadřovat, /nerozumím/ naše zprávy budou zpracovávány celou noc. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- No a kdybyste měla ještě trošku nám přiblížit, jak vlastně vypadá to, když se volí v arménských horách, tak jak to probíhá? Je to podobné jako u nás v Evropě, že prostě postupně přicházejí lidé, nebo to má třeba nějaké zvláštní rysy, nějaký zvláštní kolorit? Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- Má to zvláštní rysy a možná bychom se mohli i něco od Arménů přiučit, alespoň podle současné úpravy je u změny volebního zákona a ústavy taky pokud jde o technickou realizaci voleb. /nerozumím/ tak každá volební místnost, a to i v těch rozbitých školách v horských vesnicích je monitorována online kamerou, všude voliči ke své identifikaci používají nejenom průkaz, občanský průkaz nebo srovnatelný doklad, ale i otisk prstu, takže tento systém má zabránit možnosti opakování voleb na jiném místě, a kontrola ze strany mimoparlamentních pozorovatelů, místních pozorovatelů, kteří se také voleb účastní, je velmi účinná, mají možnost vstupovat do toho systému a ověřovat si konkrétní údaje o konkrétních místnostech a voličích. Takže v tomhle směru je to velmi zajímavé a poučné. A zajímavý je ti ten volební systém, jestli ještě mohu... Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- ... Který garantuje vítězi voleb, velmi to zestručnostním, čtyřiapadesát procent a sestavení vlády. Opozici garantuje třiatřicet procent, tedy nejméně s tím, že má právo obsadit celou řadu kontrolních orgánů. Tím že následně zamezí celé řadě sporů a dohadování, protože politických subjektů, které se voleb účastní, je devět. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová, která je v Arménii coby pozorovatelka na tamních parlamentních volbách. Děkuju za rozhovor, na shledanou. Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ, poslankyně /KSČM/ -------------------- Taky děkuju, příjemný večer, na shledanou. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- A k arménské politické situaci se dostaneme teď podrobně ještě se Slavomírem Horákem z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý podvečer i vám. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Dobrý podvečer. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Můžeme si prosím nejdřív na úvod připomenout, proč Arménie přešla z prezidentského na parlamentní systém? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- No tak ono to bylo asi trošku složitější než paní poslankyně říkala. Tam šlo především o kampaň před dvěma lety, vlastně před rokem a půl zhruba bylo referendum o změně parlamentního systému, tedy na víceparlamentní. Ovšem reálný důvod toho referenda, respektive těch poústavních změn bylo spíše změnit, zabezpečit další vládu současné tedy vládnoucí strany republikánské, která tímto způsobem chtěla zabezpečit moc na dalších x let dopředu. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- No a s čím šly hlavní soupeřící strany do voleb, ať už v domácí nebo zahraniční politice? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Hm. Tak tam je to hodně různorodé. Jednak na jedné straně stojí samozřejmě republikánská strana, která už dlouhodobě je vládnoucí stranou v Arménii, na druhé straně toho spektra máme třeba tak zvané svobodné demokraty, kteří se například staví velmi výrazně proti tak zvané "euroasijské ekonomické unii" a naopak podporují větší vztah k západu. Nicméně jejich... Nebo nepředpokládá se, že by měli nějaký výrazný výsledek v těchto volbách, možná získají nějakých pár procent hlasů, ale nebude to nic na změnu nebo na zasahování do vládnoucího systému. Máme tady třeba Arménský národní kongres vedený bývalým prezidentem Terem-Petrosjanem, ten zase má, ten se zajímavě proslavil celkem nedávno tím, že se snažil prosazovat jakýsi kompromis ve sporu s Ázerbajdžánem. Arménie, respektive Karabach, který sice není součástí Arménie, ale nějak má velmi výrazné, velmi těsné spojení s touto zemí, tak je snaha, Ter-Petrosjan prostě prohlásil, že by šel na kompromis s Ázerbajdžánem i třeba ohledně vrácení těch neokupovaných území okolo Náhorního Karabachu, což ovšem také bylo velmi kritizováno ve vládních, respektive provládních médiích. Takže i ono asi nezíská nějaké výrazné procento hlasů. No a nejvýznamnějším oponentem nebo nevýznamnějším soupeřem pravděpodobně na těch volbách by měl být blok okolo Gagika Carukjana, což je bývalý, poměrně vysoce postavený politik, který ovšem se přidal tedy na druhou stranu. V současné době je takovým spíše mírným kritikem republikánské strany. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Můžeme brát Arménii jako standardně demokratický stát nebo do řízení státu vstupují faktory, které z Evropy neznáme? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- No, to je těžké říct, jak moc je demokratický stát. Ono to hlasování, nebo ty volební procedury jsou víceméně demokratické včetně nějakých, o čem mluvila paní poslankyně, typu zavedení kamer do volebních místností a podobně. Na druhou stranu, ano v Arménii se většina těch politických řešení dohaduje někde v zákulisí. A to se týká, to bylo krásně vidět třeba teď na předvolební kampani, kdy byli různě sesazováni a naopak jmenováni kandidáti podle toho, z jaké jsou rodiny, nebo do jakého patří klanu, kterých je v Arménii několik, respektive, oni jsou takové základní dva, potom jsou další podskupiny, takže ten boj politický v Arménii se nedělá v rámci voleb, ale spíše v rámci jakéhosi až do v uvozovkách "každodenního" vyjednávání na té politické scéně, v zákulisí někde v restauracích, v domech, či v parlamentu. Ale rozhodně je to méně viditelná záležitost politické scény. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, pokud se ještě v půlce března demonstrovalo proti prezidentovi Serži Sargsjanovi, kvůli smrti opozičního aktivisty, který držel hladovku, to je v arménské politice spíš výjimečná záležitost? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- A tak, ne že by se nebyly demonstrace proti republikánské vládě, na to zase Arménie v uvozovkách "je relativně demokratická", čili občas nějaké protesty se objevují, ale jejich vliv nějakých demonstrací, protestů na zásadní politická řešení, nebývá obvykle příliš velký. Je to takové, že se jakoby odpustí pára z toho hrnce /nerozumím/, ale vlastně nic dalšího se neděje. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- A jak důležité jsou teď vztahy s Tureckem, které stále neuznalo genocidu jednoho a půl milionu Arménů z roku 1915, z doby Osmanské říše? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- No tak, vztahy s Tureckem jsou momentálně, zhruba od nějakého roku 2010, 2011 zhruba na stejné úrovni. Od té doby, co proběhlo nějaké mírné oteplení vztahů, kdy dokonce byla i taková tendence, že by případně Arménie s Tureckem se uznaly navzájem, vyměnily si diplomaty a podobně, tak v současné době je opět ten vztah řekněme mírně zamrzlý a ty vztahy na politické úrovni nejsou, zvlášť v poslední době s nástupem prezidenta Erdogana v Turecku. Na druhé straně, spousta Arménů do Istanbulu, stejně tak do jiných částí Turecka jezdí za obchodem. Čili obchodní vztahy existují, nicméně ne na přímo, ale třeba přes Grúzii, nebo přes Írán nebo přes nějaké jiné prostředníky. Nejčastěji ovšem tyto dva. Takže obchodní vztahy ano, politické vztahy nikoliv. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------- Slavomír Horák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkujeme, na shledanou. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------- Na shledanou.

© 2020 NEWTON Media a.s. www.newtonmedia.cz