NEWTON Media a.s.

Plné znění zprávy

Dohoda o využití Kaspického moře
13.8.2018  ČRo Radiožurnál  str. 03  12:08 Ozvěny dne - publicistika
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Trvalo to 22 let plných právních i vojenských sporů a tahanic, než bylo 5 států ležících na břehu Kaspického moře schopných uzavřít dohodu o jeho využívání. Největší uzavřená vodní plocha na světě totiž oplývá obrovským bohatstvím ropy, plynu a ryb. Rusko, Ázerbájdžán, Kazachstán, Turkmenistán a Írán se v Kazašském městě Aktau domluvily, jak si všechny ty poklady rozdělit. Já zvu do vysílání Slavomíra Horáka, vedoucího katedry ruských a východoevropských studií z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, toho času v Baku. Dobrý den.

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den z Baku.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Řekněme si na úvod, proč vlastně ta konvence byla přijata až po těch 22 letech? Co zatím dohodě bránilo?

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak té dohodě bránily především neshody mezi jednotlivými státy. Tady lze vypíchnout především jednu skupinu států, která již vlastně uzavřela takové jaksi menší separátní dohody, to bylo Rusko a Ázerbájdžán a posléze i Kazachstán. Na druhou stranu zde byly požadavky Turkmenistánu a především Íránu, který velmi dlouho trval na paritním rozdělení té vodní plochy, respektive dna Kaspického moře, respektive jezera.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A co přesně... Ano?

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tam nedošlo k dělení /nesrozumitelné/ 20 % každý, ale to vlastně by velmi pomohlo Íránu, ale bylo by to naopak nespravedlivé, nebo řekněme bylo by to menší podíl by měly ty ostatní státy.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A co přesně ta úmluva stanovuje? Jak se podařilo ty dosavadní rozpory překonat?

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
No tak, pokud to mám vzít velmi zjednodušeně a stručně pro posluchače, tak v zásadě stanovilo to, že vodní plocha znamená podle teda mezinárodního práva jezero, což vede, což znamená jaksi využívání této vodní plochy pro rybolov, jsou tam velmi vstřícné, aspoň teoreticky velmi přísné ta pravidla pro, pro lov jeseterů, čili to je ta ryba, ze které se potom dělá kaviár, zejména černý kaviár a zároveň stanovila, že dno čili místo, odkud se těží ropa, plyn a, a tyto, tyto energetické suroviny, tak bude z mezinárodního hlediska považovaná za jezero, plus se dohodly o řekněme výlučné zóně a ekonomické zóně, to jsou takové ty pobřežní oblasti 10, respektive 15 mil od pobřeží. A to bylo...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A dá se říct...

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
To je takové, to není /nesrozumitelné/...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A dá se říct, že ta konvence je vítězstvím pro všechny nebo přece jenom v ní mají něčí zájmy navrch?

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tam je asi těžko říct, jak, jak moc někdo zvítězil. Samozřejmě dá se říci, že Rusové v něčem ustoupili, aby si prosadili vliv ve svých sousedních zemích, zejména v Kazachstánu či v Ázerbájdžánu. Tam došlo tedy k určitým ústupkům ze strany Ruska pokud jde o rozdělení té, toho vodního dna a nicméně tam už, jak jsem říkal, nebyl, byl menší problém, pokud jde o rozdělení toho nerostného bohatství, protože tyto tři země - Ázerbájdžán, Rusko a Kazachstán už se dohodly a zároveň tam jde i o /nesrozumitelné/ malinko o ústupek Ruska vůči třeba Turkmenistánu, kde mají Rusové také svoje zájmy směrem na Blízký východ.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A jak byla ta úmluva, pardon, že vás ještě přerušuji, jak byla ta úmluva přijatá v Ázerbájdžánu, kde se právě nacházíte?

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak v Ázerbájdžánu, tak tady samozřejmě noviny hodnotí tuto úmluvu jako velký úspěch, především tedy samozřejmě ázerbájdžánské diplomacie v čele tedy se svým prezidentem, další věc ovšem je, že Ázerbájdžán /nesrozumitelné/ touto dohodou fakticky, a to je jeden z ústupků Rusů, otvírá cesta k případnému takzvanému transkaspickému plynovodu. Na druhou stranu tento transkaspický plynovod je trošku teoretická záležitost, protože zaprvé Turkmenistán na něj nemá momentálně zdroje, které by tam mohl posílat a Rusko z velké části ten trh saturuje a co nesaturuje Rusko, tak případně...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Rozumím.

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Je schopno, je schopen nahradit Ázerbájdžán sám. Čili je to otázka...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Rozumím.

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Jestli to není trošku Pyrrhovo vítězství...

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tolik Slavomír Horák, děkuji vám. Na slyšenou.

Slavomír HORÁK, vedoucí katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy
--------------------
Na slyšenou.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A Tomáš Pavlíček se loučí. Z publicistiky je to všechno.

 
© 2020 NEWTON Media a.s.
www.newtonmedia.cz