Plné znění zprávy

V Íránu budou volby 23.2.2016  ČRo Plus  str. 03  17:10 Den podle… Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- V klíčové zemi Blízkého východu, v Íránu budou v pátek volby. Země, která se díky nedávné dohodě o jaderném programu vymaňuje postupně z mezinárodní izolace a embarga, bude vybírat dvě stě devadesát nových poslanců do parlamentu a osmaosmdesát členů Rady expertů. Írán, to si jenom připomeňme, je krajina bohatá na ropu a s více než pětasedmdesáti miliony obyvatel patří mezi dvacet nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. Je velká, pro představu, jako Francie, Španělsko a Německo, to všechno dohromady. Téma pro Slavomíra Horáka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Dobrý den. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Dobrý den. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- O co hlavně půjde v těchto volbách v Íránu? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Tak, z hlediska toho současného stávajícího systému půjde především o zachování stavu. Jde o to, že to, co se tam momentálně děje, respektive to, co vidíme zvenčí, jako že tam možná vycha..., dochází k nějakým určitým změnám, vládnoucí systém se nechce, nehodlá mít nějaké změny. Jediné, co je, hlavní, co je zajímá, je stabilita systému, udržení systému, a tím pádem nedopuštění ani nějakých, řekněme, opozičních výrazně, nebo výrazně alternativních kandidátů do parlamentu. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- Takže by to ne, nebude to další kolo konzervativci versus reformisti, když jaksi, jak víme, v roce 2013 aspoň pro nás vyhrál reformisticky naladěný prezident Rouhání. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Já bych řekl, že ono ten spor, nebo ten, ta dichotomie mezi takzvanými reformisty a takzvanými konzervativisty je mnohem, řekněme, jemnější. Tady spíš nejde o reformisty, oni ostatně ti opravdu výrazní reformisté vesměs byli odstaveni jako kandidáti do parlamentu. Ono ostatně ani Hasan Rouhání, jakožto současný prezident Íránské islámské republiky, jeho lze také těžko zařadit mezi takzvané, takzvané reformní, nebo výrazně opoziční křídlo. On je spíš, řekněme, na té straně takový umírněné, umírněných kleriků, nebo, řekněme, to, co se nazývá v angličtině mode "rejd". Nicméně abych ho označil jako výrazného reformistu, to bych, s tímto bych byl opatrný. Čili tam ten souboj jde spíše mezi, řekněme, umírněnějšími kleriky a, řekněme, více konzervativními kleriky. Takže asi v tomhle duchu. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- Vy jste to sám řekl, jak to vlastně v Íránu funguje? Vy jste říkal, že bylo vyloučeno spoustu lidí z těch voleb podle BBC přes pět tisíc lidí, včetně vnuka ajatolláha Chomejního, Hasana Chomejního, kterého vyloučili z voleb, nemůže zkrátka kandidovat. A to prý proto, že nemá dostatečné znalosti islámu, aby potom se mohl podílet třeba na výběru nového ajatolláha. Jak to vlastně v Íránu s tímhle funguje? Kdo smí být zvolen a kdo ne? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Tak, v Íránu v zásadě můžete požádat o to, abyste byl zaregistrován jako kandidát. Tuším, že k těmto volbám to bylo něco málo přes dvanáct tisíc lidí, kteří se pokusili získat tu registraci k volbám. Nicméně ty, ti všichni tito lidé procházejí postupně, řekněme, určitým registračním procesem, při kterém se zkoumá, zda tedy jejich názory jsou víceméně loajální k systému v Íránu. A ... Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- Kdo to zkoumá? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Kdo to zkoumá, zkoumá to takzvaná Rada dohližitelů, respektive jejich celý aparát, který se tímto zabývá. No, a tam vesměs jsou, jsou zastoupeni vesměs konzervativnější část toho, toho klerikálního duchovenstva. Nebo tohoto duchovního spektra. Čili oni nemají zájem vůbec pustit k těm volbám nějaké síly, které by výrazně se pokusily výrazně změnit systém v Íránu. Čili tam asi nedojde, ale čili to se stalo i letos. A právě, právě letos se zdá, že těch vyloučených tohoto typu, ostatně i těch žádostí o registraci bylo naprosto rekordní množství. Když se to srovná s tím, s těmi minulými parlamentními volbami, tak jde o, myslím, tuším, dvojnásobný počet lidí. A také asi čtyř nebo pětinásobný počet lidí, kteří byli takto odmítnuti. Z nichž většina z těch odmítnutých se považovala, nebo byla považována za stoupence právě toho reformního a nikoliv ani umírněného duchovenstva, ale spíše reformního křídla. Jsou to lidi spojení s tím takzvaným hnutím Zelených, nebo s hnutím takzvané Zelené revoluce v roce 2009, jsou to lidé spojení, napojení právě na reformní křídlo v íránském společenském systému. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- Souvisí, souvisí ten, ten, ten rekordní zájem o to, být zvolen, a taky rekordní odpor těch dohližitelů s tím, že se možná trochu uvolňuje atmosféra v Íránu v souvislosti s tím, že padly mezinárodní, nebo budou padat mezinárodní sankce a země by měla ekonomicky začít trošku posilovat? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Já si myslím, že to je možný, jeden možný prvek. Nicméně rozhodně ne ten rozhodující. Ono teďka v současné době vlastně dorůstá v Íránu generace lidí, kteří už, kteří se narodili vlastně po revoluci. Tedy po té takzvané Islámské revoluci v roce 79. A řada z nich, teď neříkám, že všichni, jsou, řekněme, velmi proreformně naladěni. Dokonce mají tendenci si myslet, že je lepší možná, že ten systém by bylo potřeba výrazně změnit, či vůbec zrušit systém islámské, islámské republiky. Čili to je možná jeden z těch důvodů, proč je jakoby rekordní počet lidí, snažících se o registraci jako kandidáti, ale také rekordní počet lidí, kteří se snaží profilovat se právě jako stoupenci toho reformnějšího křídla. Petr ŠIMŮNEK, moderátor -------------------- O volbách v Írán, které budou v pátek, jsme mluvili se Slavomírem Horákem z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Díky. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity -------------------- Na slyšenou.

© 2020 NEWTON Media a.s. www.newtonmedia.cz