NEWTON Media a.s.

Plné znění zprávy

Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito při útoku
2.6.2015  ČRo Plus  str. 01  17:10 Den podle…
Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Dobrý den. Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito v noci na úterý při útoku spáchaném ozbrojenci údajně z řad Talibanu na severu Afghánistánu. Jaká je v oblasti bezpečnostní situace? Vláda bude ve středu projednávat návrh na některé změny v pravomocích hlavy státu. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který by se jistě rád vrátil do funkce, přeměnil název své politické strany na Republikány. Dává Rusko skutečně ruce pryč od svého dosavadního chráněnce syrského prezidenta Asada, jak o tom spekulují některé zdroje? Darováním krve můžete zachránit až čtyři lidské životy. Jenomže krev daruje pouze jedno procento Čechů. Nu, a v pražském Foru Karlín ve čtvrtek vystoupí David Koller a Kollerband. To jsou má dnešní témata, já jsem Ondřej Konrád a doufám, že vás aspoň něco z nich zaujme.
Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni zavraždili během spánku v ubytovně v hornaté části provincie Balch na severu země ozbrojenci. Patrně pocházející z hnutí Taliban. Podle agentury DPA je mezi zabitými pět humanitárních pracovníků, čtyři muži a jedna žena, dále dva řidiči a dva strážci. Člověk v tísni oznámil, že okamžitě pozastavuje práce ve všech oblastech v Afghánistánu a podniká potřebné kroky k posílení bezpečnosti svých pracovníků v zemi.

Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni
--------------------
Máme v Afghánistánu dvě stě třicet lidí celkem a pracujeme v několika desítkách okresů. To je obrovská operace. Čili podnikáme kroky k tomu, abychom preventovali možná další rizika a pochopitelně komunikujeme s rodinami pozůstalých.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Řekl Českého rozhlasu ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Organizace v Afghánistánu dlouhodobě podporuje hospodářský rozvoj, konkrétně zaměstnanci Člověka v tísni pomáhají budovat zdravotnická zařízení, učí místní zemědělce efektivnímu využití přírodních zdrojů, spolupracují s farmáři na inovacích a tak dále. No, a na lince je Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý den.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Pane Horáku, Člověk v tísni už působí v Afghánistánu docela dlouho, třináct let. Co se od té doby Afghánistánem vlastně dělo?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak, především /nesrozumitelné/ to změnilo podmínky pro humanitární činnost, pro vůbec činnost, řekněme, evropských či západních novinářů a návštěvníků nebo kohokoliv v této oblasti. Jestliže v roce 2002 bezpečnostní situace v Afghánistánu byla v zásadě stabilizovaná, lidé byli vesměs nadšeni z nového, z nového uspořádání hnutí Taliban, které do té doby vládlo v Afghánistánu, větší části Afghánistánu, tak došlo velmi hluboko do, do regalette nebo na pomezí afghánsko - pákistánské. Takže ta situace byla zcela odlišná od té současné, kdy naopak nejenom hnutí Taliban, ale i další hnutí, řekněme, radikálního směru, které nepodporují, nepodporují, řekněme, činnost jak zahraničních vojáků, ti jsou zcela jasně nazýváni okupantskými silami, tak i, řekněme, humanitárních pracovníků, kteří jsou zase považováni podobně jako ti zahraniční vojáci za jakési, jakési, jakýsi předvoj těch okupačních sil v trošku jiném směru. Takže z tohohle toho hlediska ta situace se mění. Nicméně zase dá se říci, že na mnoha místech už se objevily, nebo dnes se objevily, už v tom roce 2002 byli lidé, kteří měli chuť, měli zájem vybudovat Afghánistán poněkud novým způsobem. A bohužel právě tito lidé dost často se hlásili do mezinárodních organizací. A právě tito lidé se často stávají obětmi různých útoků.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
To znamená, že, haló?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ano.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Ano, tam se něco odehrálo. Znamená to, že podle vás, řekněme, ten Taliban, anebo některé jiné extrémní organizace si vlastně nepřejí, aby v zemi působily takové mezinárodní organizace vlastně ale naprosto mírové, jako je Člověk v tísni?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Svým způsobem ano, není to jenom důvod, že by chtěli, jako bych řekl, vyštípat nebo vyhodit okupační síly, takzvané okupační síly z Afghánistánu. Velice často prostě ty humanitární organizace jdou zcela mimo jejich program, to znamená program třeba vzdělávání, zdravotnictví a podobné věci. Jednak mají pocit, že tyto věci jsou schopni zvládnout sami, za trošku jiných okolností, nebo představit si to trošku jinak. No, a také proto, že často tyto organizace, zvlášť takové, jako je, jako organizace Člověk v tísni, která opravdu dlouhodobě pracuje na nějakým místě, no, tak zná poměry na daných místech a často i zná lidi, nebo její pracovníci často prostě znají, řekněme, tváří v tvář lidi, kteří v té lokalitě se snaží zavést trochu jiné pořádky, než oni si představují.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Právě v té provincii Balch, kde byl útok spáchán, byl podle odborníků poměrně klid v těch, v těch minulých dobách. To znamená, že je-li to nebezpečná oblast, souvisí to s tím, že odtamtud odešli mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly NATO?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak zrovna pokud vím, tak v té oblasti, kde se stala tato událost nešťastná a tragická, tak tam čilý zahraniční síly nebyly. Nemám teda úplně přesně informace, ale myslím, že zrovna tady ta oblast nebyla přímo místem rozpoložení nějakých sil, maximálně sem zajížděly možná nějaké jednotky. Bohužel je to trošku lokální záležitost, takže tam se omlouvám, že nemám úplně přesné informace. Nicméně je to tak, že spíše v posledních letech vidíme často růst, nebo prorůstání některých útoků, některých ozbrojených skupin do oblastí, které skutečně v minulosti byly klidné a souvisí to prostě i s tím, že ta afghánská společnost do značné míry je rozdělená a hodně lidí prostě podporuje, nebo se dává opět zpátky na podporu některých právě ozbrojených skupin. A to včetně tedy těch oblastí severních, kde Taliban také rozšiřuje svůj vliv ... /výpadek signálu/

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Už jsme zmínili právě Taliban několikrát, ale ony tam působí ještě jiné skupiny, například islámské hnutí Uzbekistánu a tak dál. Kolik zhruba takovýchhle skupin tam může operovat?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak ono to vždycky záleží na konkrétním regionu. Zrovna na tom severu Afghánistánu tam momentálně působí vesměs síly Talibanu. Spekuluje se o tom, že by se tam mohly objevovat i síly toho takzvaného Islámského státu, to, co známe, nebo odnož, afghánská odnož toho, co známe z pomezí dnešního Iráku, severního Iráku a severovýchodní Sýrie. Existuje tam skutečně pravděpodobně některé, nechci říct stoupenci, operují z takzvaného islámského hnutí Uzbekistánu. Nicméně po celém Afghánistánu je roztroušeno řada skupin, které často ani nejsou, řekněme, jakýmisi členy těchto skupin, ony ty organizace nemají členské průkazky, když to přeženu. Ale jsou to, jsou to lidé, kteří prostě z toho či onoho důvodu, často polní velitelé, nebo velitelé ozbrojených skupin, pro něž je z toho či onoho důvodu momentálně výhodné přihlásit se k té či oné skupině, řekněme, radikálnějšího charakteru. Ať už z důvodů čistě pragmatických, čili získávání nějakých zbraní, nebo, nebo peněz nebo něčeho podobného, nebo při, skrze jejich sítě příslib třeba na mezinárodní trhy. Víme, že Afghánistán je, je zemí, kde se pěstuje značná část, nebo drtivá většina světové produkce opia a podobně.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Domníváte se, že je možné, že nakonec humanitární organizace typu Člověka v tísni budou muset z bezpečnostních důvodů Afghánistán úplně opustit?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Bylo by to samozřejmě hrozná škoda, zvlášť poté, co vím, že Člověk v tísni dělá v Afghánistánu. Je velice efektivní a pracuje velice, velice dobře a ty výsledky za ním jsou za těch dvanáct let, řekl bych, velmi dobré v porovnání tedy s "mezinárodní konkurencí" dalších humanitárních organizací. Vyloučit se samozřejmě, vyloučit se to samozřejmě nedá, myslím si, že Člověk v tísni je zrovna organizace, která jestli bude odcházet, tak jako jedna z posledních. Nicméně jaksi budoucnost v Afghánistánu je tak nejistá, že bych si asi netroufal říct, jestli to, jestli humanitární organizace odejdou, či ne a zda to bude letos, příští rok, do pěti let nebo zda tam vytrvají ještě poměrně dlouhou dobu.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
A úplně na závěr, myslíte si, že ta zhoršená bezpečnostní situace, jak jste ji popisoval už na počátku našeho rozhovoru, povede k tomu, že přece jenom se zase bude muset nějakým způsobem vložit Mezinárodní společenství do situace v zemi?

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Tak Mezinárodní společenství je zase otázka, co si pod tím pojmem představujeme. Ale pokud mluvíme o, řekněme, ozbrojených silách a ...

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Radě bezpe..., OSN.

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
... Radě bezpečnosti OSN a podobně, tak ta, ty tam působí, respektive působí pod hlavičkou, stále pod hlavičkou teda té bývalé, té bývalé mise NATO. Nicméně zahraniční vojáci v Afghánistánu nadále fungují, nadále cvičí afghánskou armádu a není vyloučeno, že se dál mohou zapojit do těch dalších bojů. To samozřejmě vyloučit nelze. A pokud by se ta situace výrazně zhoršila, tak si to dovedu i představit. Nicméně nevidím, nejsem si jistý, jestli tam bude ochotna utrácet další miliardy dolarů za takovouto velice náročnou, a bezpečnostně i finančně náročnou aktivitu.

Ondřej KONRÁD, moderátor
--------------------
Pravda, tohle bohužel se nesetkává s úspěchem. To byl Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Já vám děkuju mnohokrát za vysvětlení.

Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Na slyšenou.

 
© 2020 NEWTON Media a.s.
www.newtonmedia.cz